Biologie na Blog.cz

Žijí v teplých, mělkých mořích, hlavně v teplých mořích mezi obratníky

Žijí přisedle, v koloniích, vytvářejíj si schránky

SCHRÁNKY- jsou z vápníku

KOLONIE- žijí společně, navzájem si pomáhají

1. Bouchne sopka

2. Na krajích se usazují koráli, vzniká korálový útes

3. Sopka se propadne a v místě krátoru vzniká laguna

V důsledku globálního oteplování a tání ledovců koráli vymírají

ničení korálových útesů- nafta z lodí, potápeč, lodní kotva

-Žijí přisedle

-pohybuje se pomalu

- Bojují mezi sebou o svá teritoria (místo na dně)

- mají množství ramen (stovky ramen)

- žijí ve všech mořích

-žijí v přílivové zoně

Sasanky (Actiniaria) je řád, které zahrnuje mořské dravé živočichy z třídy korálnatců (Anthozoa). Jsou pojmenované po sasance, rostlině rodu Anemone.

Sasanky jsou příbuzné korálům, červnatcům a medúzám.
Většinou jsou větší než korály, některé druhy mají i 30 - 50 cm. Rozšířenou spodní stranou těla se mohou pomalu posouvat po dně. Nemají schránku, jen pevnější pokožku. Jejich trávení je už typicky extracelulární - dokáží strávit i větší rybky, které omráčili knidoblasty na ramenou. Typickým zástupcem je např. sasanka koňská (Actinia equina). Ve Středomoří je běžná Aiptasia mutabilis. Na prázdných ulitách, obývaných rakem poustevníčkem (Pagurus prideauxi) žije Adamsia palliata. Rak se s ulitou pohybuje, takže sasanka má o potravu postaráno; sasanka ho zas chrání svými žahavými buňkami. Jde o zjevný příklad mutualismu.

Sasanka koňská

Zástupci-

Sasanka koňská- je malá, výška cca 5 cm

žije na pobřeží Evropy (Atlantský oceán)

mají 200 ramen

Sasanka karafiátová- měří 30cm

žije na pobřeží vod Atlantiku, kolem Evropy

žahavé buňky se dají ,,schovat"

jejich ,,noha" je jeden velký sval

Jako první budeme probírat ŽAHAVCE. Nejvíce asi Nezmara. Ale i další :)

Žahavci(Cnidaria) jsou vodní, převážně mořští, bezobratlí. Jejich tělní stavba je poměrně jednoduchá s radiální souměrností. Tělo může dosahovat velikostí od několika milimetrů po 2 m. Je tvořeno tkáněmi odvozenými z ektodermu(epidermis) a entodermu (gastrodermis). Rosolovitá vrstva ležící mezi nimi je označována jako mezoglea V mezoglee se mohou vyskytovat i buňky. Jedním z významných společných znaků jsou žahavé buňky několika typů (cnidocyty). Žahavci dokonce mají i jednoduchou nervovou soustavu a mnozí se dovedou pohybovat pomocí buněk, které fungují jako primitivní svaly. Mají slepou trávicí dutinu ( láčku), která může být i velmi členitá.

Jsou převážně dravci. Potravou žahavců je plankton a nekton, výjimečně je prokázána i filtrac fytoplanktonu. Velcí medúzovci a korálnatci jsou schopni ulovit i větší kořist, např. i ryby U korálnatců a některých medúzovců je vyvinuta symbiza s jednobuněčnými řasami (zooxantelami). K lovu využívané toxiny produkované žahavými buňkami mohou citelně poranit, případně usmrtit i člověka.

Ahojda lidi, založila jsem si blog o biologii. Budou tu co nejčastěji nové články o živočichách, rostlinách apod.. :) budu moc ráda, když mě budete navštěvovat :) budou tu i soutěže, do kterých se můžete zapojit až po té, co mi napíšete na e-mail: k.rudelova@seznam.cz 1) své jméno

2)věk

3) váš blog :)

tak AHOOJ :)

Klára